Korek, malý zázrak v láhvi

Ať si ve svém životě kupujete jakkoli starou láhev (víno, whisky, cognac) můžeme říci, že v 99% nebude nejstarší částí ani obsah, ani láhev samotná, ale korek, je-li tam použit. Cesta k výrobě korku vede mnoho desítek a někdy i s trochou nadsázky stovek let, byť korek samotný je podstatně mladší. Nyní jsem se do toho trochu zamotal, ale to byl i malý účel, abychom si vše níže v článku ukázali, vysvětlili, pochopili.

Kde se bere korek

První použití korku nevím. Některé zdroje uvádí již staré Římany a některé zdroje, zvláště vinařské tvrdí, že korkový špunt byl pro uzavření láhve s vínem poprvé použit až v roce 1530. Mnohem

důležitější a zajímavější informace je samotná cesta kůry korkového dubu až k nám. Ať tak nebo tak, co víme s jistotou, že korek je vlastně korková kůra, která se získává loupáním korkového dubu Quercus Suber. Největším pěstitelem je Portugalsko, které zastává 50% veškerého trhu, kdy pěstuje tento strom na 2,1 mil hektarech. Není tedy divu, že se jedná o národní strom s velmi zvláštním, privilegovaným postavením, kdy i na pokácení uschlého stromu potřebujete zvláštní povolení.

Trocha údajů

Sklizeň není úplně jednoduchá. Jeden dospělý strom nabídne asi 120 kg korku, který se dále suší a výsledný produkt ztrácí cca 15% své hmotnosti. Dále při výrobě zátek vzniká cca dalších 50% odpadu, což již asi z nás chápe každý, není málo. I samotná sklizeň je běh na dlouhou trať. První loupání kůry probíhá až po 25 letech růstu. Strom má obvod 70 cm, samotná kůra se nazývá panenská, je cca 3 cm silná, pro výrobu zátek je nevhodná, pročež jde rovnou do drti a vyrábí se z ní ostatní produkty. Po tomto prvním  sloupnutí je nastartován proces obnovy, strom začíná produkovat značné množství obraných látek a kůra opět roste. Čeká se dalších 9 -12 let, kdy je kůra silná cca 5 cm, ale opět nekvalitní a znovu jde do drti. Teprve až třetí sklizeň opět po 9 – 12 letech je to pravé, byť ani to nemusí. Takže pokud držíte kvalitní korkový uzávěr v ruce, můžete si být téměř naprosto jisti, že stromu trvalo min. padesát let, nežli jej vyrobil. Poté následují další a další sklizně, vždy zhruba po 7 -9 letech. Korkový dub se dožívá více jak 200 let, přičemž je znám i korkový dub starý 450 let. Loupání kůry tohoto stromu je doslova společenskou události a vyrábí se z něho zátka do těch nejdražších vín na světě.

Další benefity korku

Stromy, což každý ví, pohlcují kysličník uhličitý. Jenže korkový dub je skutečným supermanem, zvláště je-li jeho kůra sklizena. Jen v Portugalsku spotřebuje tolik kysličníku, co vyprodukuje 9,5 milionu automobilů. Jeho háje jsou domovem pro více jak 200 druhů živočichů a jeho kořenový systém brání rozšiřování pouští. Korková kůra má na 1 cm3 až 40 miliónů vzduchových buněk, tj. 60% objemu tvoří vzduch. Korek je antivibrační, akustický, antistatický, antialergický, velice tichý a neskutečně pružný materiál, čehož se využívá např. u raketoplánů na špici, protože když prochází atmosférou, odolá korek velmi vysokým teplotám, je i vzadu u raketových trysek, kde je při startu vysoký žár. Testuje se na Marsu, jeho využití je však velmi široké a můžeme jej najít mj. i v mostních dilatacích, surfových prknech, na fasádách domů atd.. Korkových  zátek se ročně vyrobí 4,5 miliardy.

Závěrem

Přestože se stále častěji setkáváme s pokusy nahradit přírodní korek něčím novým, pořád tu má tento materiál své nezastupitelné místo. Jako konkurence si zatím nejlépe vedou šroubovací uzávěry, které byly sice patentovány už 10. srpna 1889 Danem Rylandsem z Barnsley, trvalo však ještě mnoho let, než došlo k úspěšnému použití na lahvi s vínem. Teprve koncem 50. let minulého století byl ve francouzské továrničce La Bouchage Mechanique vyvinut šroubovací uzávěr Stelvin. Pod hlavičkou, v místech kontaktu uzávěru s vínem, nepokrývala tento typ uzávěru dosud obvyklá vrstvička korku krytá papírem, nýbrž cínová vrstva pokrytá inertní umělohmotnou vrstvou. V 60. a 70. letech minulého století uskutečnili francouzští enologové několik úspěšných laboratorních testů nového uzávěru. Nicméně ke komerčnímu využití se Francouzi nedokázali odhodlat. A tak dnešní úspěšné tažení šroubovacích uzávěrů světem odstartovali Švýcaři a následná expanze do většiny světových aerolinií.

Pokud dnes tedy držíme láhev opatřenou korkem, měli bychom mít na paměti, že strom, který tento výrobek umožnil, s lidstvem prožil všechny vědecké revoluce, možná i více, protože i na ten úplně nejobyčejnější korek se čeká, ještě jednou, minimálně 50 let.

MK