Pro nás mnohé je to vcelku banální zvolání. Na zdraví. Jenže historie tohoto přípitku je velice zajímavá a košatá. V mnoha státech se můžete setkat s různými konotacemi, zákazy apod.. Pojďme si tedy v krátkosti říci, jak to vlastně s tím „Na zdraví“ je.
Spousta z nás si myslí, a já v minulosti také, že zvolání „Na zdraví“ je odvozeno od obsahu sklenice, jejímž vypitím posílíme náš organismus. No ono tak není úplně pravda. Historii datujeme až do 4 století př. n. l., kdy velmi častou úkladnou vraždou byla otrava. Tu v pití, tu v jídle. Proto, když se nalévalo víno, první vzal do ruky číši hostitel, pronesl „Na zdraví“ a napil se, čímž ukázal, že víno není otrávené a i ostatní se nemusí bát.
Již ze starého Říma také platí přiťuknout si sklenicemi, číšemi apod. a to tak mohutně, aby se části obsahu přelili mezi sebe navzájem. Byl to vlastně další, druhý prvek jistoty proti otrávení.
Samotné připíjení nemělo také původní význam ve vztahu se zdravím, ale byl to rituál směřující k bohům, tedy smyslem byl obřad, např. cinknutí mělo odrazit všechny zlé démony. Čím hlasitější cinknutí a zvolání, tím lepší.
Samotný přípitek se skládá ze tří částí. Zvolání, souhlas zvoláním a přiťuknutím a samotnou konzumací. Přípitek by se měl pronášet pouze s alkoholickým nápojem, tj. především vínem, dnes může být i destilátem, likérem nebo dokonce pivem a to vždy ve stoje. Nikdy v sedě. Přípitek by neměl být delší nežli tři minuty. Co je zajímavé dejme tomu u piva, kdy to není problém např. v ČR, tak naopak v Maďarsku se můžete setkat s menším, či větším nesouhlasem, kdy si tento národ pořád pamatuje rozdrcení maďarského povstání Habsburky, což bylo doprovázeno silnými přípitky s cinkáním s pivem. Ještě zajímavější je, že na to byl dokonce do roku 1998 zákazový zákon.
S velmi zvláštní přípitkem se můžeme také setkat v UK, kde chybí prvek souhlasu. Je jím “Nesmrtelná paměť”, což se děje na Trafalgar Day při večeři Britského královského námořnictva na palubě HMS Victory na památku Admirála Nelsona, kdy se nápoj pije v naprostém tichu.
Několik zajímavostí
V UK se někdy můžete setkat s výrazem „make a toast“. Existuje mnoho teorií o původu, ale velmi pravděpodobně se vracíme zpět do starého Říma, kdy se vkládal kousek opečeného toustu do vína, aby se tak snížila jeho kyselost.
Dalším oživení této tradice nacházíme v UK v 16. století, kdy toust měl být i hodně kořeněný. Zajímavou zmínku můžeme najít i např. u Shakespeara, kdy doslova píše: “put a toast in it.”
Cheers pochází z 18. století z Francie ze slova chiere, což můžeme přeložit jako tvář nebo hlava. Nicméně dalším významem je radost. Cheers je tedy povzbuzení k radosti. Vidíte, úplně jiný význam.
Závěrem
Poměrně nudné a zpočátku nezajímavé téma může člověka inspirovat, rozšířit mu obzory. A kdo četl článek pozorně, má naprosto vynikající informace, jak zazářit na večírku, plese, oslavě, v jakémkoli rozhovoru.
MK
