Možná to pro vás některé budou nové informace, pro někoho možná otřepané fráze. Jednou z neodmyslitelných vlastností muže je vynikající všeobecný přehled. Nemusíte umět a znát vše do nejmenších detailů, ale měli byste se umět zapojit do základní konverzace. Tady je několik zajímavostí, které se vám mohou v životě hodit. Věřím, že si na ně nejednou vzpomenete a využijete je.
Válka je jedním z nejhorších období lidstva, národů a lidské populace jako celku. Je však naprostou nepravdou, že válka nemá své pozitivní stránky v dějinách lidstva. Naopak. Nebýt války, lidé by mnohdy umírali jinde, jinak, mnohem hůře a možná i více.
Konzervy
To jednou ve Francii genius své doby Napoleon Bonaparte přemýšlel, jak nasytit svoji armádu na dlouhých vojenských výpravách. Nabídl tedy dvanáct tisíc franků tomu, kdo vymyslí způsob, jak bezpečně na dlouhou dobu uchovávat jídlo. Této nabídky se nejlépe zhostil pařížský lahůdkář a obchodník Nicolas Appert, který po dlouhých patnácti letech pokusů přišel na způsob uchovávání potravin v tzv. konzervách.
A jak vypadala první konzerva? Byla to skleněná láhev podobné na champagne, pouze s širším hrdlem, které bylo také zazátkováno korkem a pojištěno drátkem. Jak typicky francouzské. Za vynálezce konzervy v dnešní podobě však označujeme Angličana Petera Duranda, jenž v roce 1810 přišel s prototypem plechové konzervy, která se dala otvírat bajonetem. Výhodou oproti sklu byla tedy jasná nerozbitnost.
Instantní polévka
Nyní proti sobě budou bojovat Francie a Prusko, jehož cílem je vytvoření jednotného a silného Německa. A pruská logistika má tajný trumf pro své vojáky: Erbswurst. Jinak v překladu: hrachový vuřt. Prakticky jde o směs slisované hrachové mouky, špeku a koření. Směs stačí v poli zalít horkou vodou a voják má alespoň něco malého a výživného v žaludku. Výhodou oproti již známé konzervě byla skladovatelnost. Tuto první instantní polévku stačilo dát do kapsy a voják mohl běžet. Vynálezcem byl jistý Johann Heinrich Grüneberg a tuto svoji dobrotu prodal armádě za 35 000 tolarů. Tedy celé jmění.
Rozpustná káva
Byť instantní káva, tak jak jí známe dnes, byla patentována v roce 1910, její předchůdkyně byla známá již za Americké občanské války, kde opět pomáhala vojáků v době odpočinku. K jejímu opravdovému rozmachu ve světovém měřítku dochází však až za druhé světové války, kdy se stává oblíbenou i u civilního obyvatelstva.
Sojové párky
Úplně vidím Láďu Hrušku, jak se ošklíbá nad sojovými párky, aby z nich na druhý den s kůžičkami vyrobil naprostou delikatesu. Ne, nyní opět vážně. Je vcelku ironií osudu, že právě budoucí německý kancléř Konrad Adenauer vymyslel roku 1916, kdy zastával post náměstka starosty Kolína nad Rýnem, první sojové párky. Důvodem nebyla ani hamižnost obchodníků, ani způsob něco ošidit, ale byla válka a s ní spojený trvalý nedostatek masa. Zkrátka a dobře, bylo strategicky důležité uživit vojáky i obyvatelstvo.
Čajové sáčky
Spousta zlepšováků spatřila světlo světa vlastně omylem nebo leností. A tak to bylo i v tomto případě. To v roce 1908 americký dovozce čajů Thomas Sullivan poslal malé vzorečky čaje zabalené v hedvábných sáčcích svým věrným zákazníkům, přičemž hned první z nich si jej zalil horkou vodou bez toho, aby jej otevřel. Tradá, vynález čajových sáčků byl na světě. Díky jeho praktičnosti se masově rozšířil během první světové války, kdy si každý voják mohl udělat dobrý čaj na zahřátí.
Hygienické vložky
Stejně jako u spodního prádla, i hygienické vložky vlastně vymysleli muži a to paradoxně pro vojáky. Tyto výrobky značky Kotek byly vyrobeny z odpadového produktu při výrobě buničiny z cukrové třtiny a byly používány během první světové války jako jednorázové překrytí krvácejících ran vojáků. Vzhledem k tomu, že pomocný zdravotní personál byly většinou ženy, všimly si, že tento výrobek má vynikající absorpční vlastnosti a začaly je tedy i pro sebe využívat během menstruace. Na konci války byl tento ženský pomocník zcela běžnou výbavou u žen a roku 1920 se rozjela již plnohodnotná výroba.
Krevní banky
Ještě před první světovou válkou se krevní transfuze podávala u potřebných přímo z jedné osoby na druhou. S naprosto revoluční myšlenkou přišel v roce 1917 americký armádní lékař, kapitán Oswald Robertson, který na západní frontě založil první krevní banku. Krev byla pomocí ledu udržována v použitelné formě a po dobu dvaceti osmi dní distribuována tam, kde bylo potřeba. Zkrátka úžasné.
Antibiotika
I přestože objev tohoto léku přiřazujeme Alexandru Flemingovi v roce 1928, byť objev první prospěšné plísně je ještě starší, druhá světová válka měla velmi důležitý význam na jeho rozvoji, zdokonalení a distribuci. Antibiotika dodnes považujeme za jeden z nejdůležitějších objevů lidstva.
Raketa
Nebýt druhé světové války a Wernhera von Brauna, možná by došlo k „pokoření“ vesmíru někdy v polovině osmdesátých let. Historie raket je vcelku všeobecně známá, avšak co stojí určitě za uvedení je poznámka, kterou si zapsal právě von Braun 3. října 1942. První raketa vyletěla do výšky 96 km a jako první lidský výrobek se dotkla vesmíru. Wernher von Braun si tehdy poznamenal: Jediná chyba tohoto raketového letu je v tom, že raketa přistála na nesprávné planetě.
Mikrovlnná trouba
A nyní tu máme i jeden drobný český zásek. Již v roce 1924 profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze August Žáček popsal princip oscilace magnetronu. Ke zdokonalení této technologie došlo především během druhé světové války u radarů, které se staly tajnou zbraní spojeneckých armád. K praktickému využití k ohřevu potravin dochází již v roce 1946, kdy společnost Raytheon začíná prodávat čtyři sta kilogramů vážící a tři tisíce dolarů stojící mikrovlnnou troubu.
Lepící páska
U tohoto vynálezu byla hlavní výhodou rychlost a praktičnost. Opět během druhé světové války si jistá Vesta Stoudtová uvědomila, jak složité je otevírání beden s municí pro vojáky, kteří na tuto činnost potřebovali speciální nářadí. Zkrátka vše bylo zdlouhavé a složité. Po nějaké době přemýšlení tedy vyvinula silnou textilní pásku, kterou jednoduše oblepila krabici s municí a bylo hotovo. Vojákům již stačilo tuto novinku strhnout a rázem měli přístup ke kýženému materiálu. Nebýt Vesty Stoudtové, co by používal chudák MacGyver?
Fanta
Málo se to ví, ale před druhou světovou válkou byli Němci jedněmi z největších pijanů Coca-coly. Reklama byla tak dobrá, a tak propracovaná, že jen málo kdo věřil, že Coca-cola není skutečný německý výrobek. Jenže přišla válka, rok 1941 a s ním embargo USA vůči Německu na dovoz sirupu na výrobu Coca-coly.
Ředitel německé pobočky Max Keith začal tedy experimentovat s dostupnými surovinami jako např. syrovátka nebo slupky z ovoce po lisování šťávy. A tak vznikla Fanta. A jak chutnala? Historické prameny hovoří, že velmi německy.
Závěrem
Vynálezů a nejrůznějších zlepšováků jsou tisíce. Nikdy se nedaří např. lékařské vědě tak, jako v období války. Zkrátka vše musíme v kontextu dějin posuzovat z obou stran. Tím však nechci válku a jiná utrpení zlehčovat, případně glorifikovat. Jen chci říci, že vše má i své pozitivní stránky.
MK
