Občas v TV vidíte zajímavé podmořské záběry, kdy se ve vraku lodi, nebo jeho blízkosti, najdou nepoškozené láhve vína, cognacu apod.. Je tedy otázkou, jak je možné, že nejsou poškozené, nepraskly apod., když nedávno např. proběhla v médiích zpráva o implozi batyskafu Titan, který se potápěl k Titaniku. Jak je tedy možné, že speciální ponorka tento tlak nevydržela, zatímco obyčejná, průmyslová láhev champagne si nepoškozená leží na mořském dně?
Ano, i čeští vinaři ukládají své sekty na dno přehrad a neprasknou. Jasně, to by šlo vysvětlit nízkou hloubkou, tj. okolním tlakem. No jo, ale nepoškozené láhve se nacházejí i v hloubce např. čtyř kilometrů pod hladinou, kde je tlak téměř 400 barů. A to je téma dnešního článku. Nyní zkuste přestat číst tento článek a seriózně se zamyslete nad tím, proč tomu tak je?
Nevydrželi jste to? Co se dá dělat. Tak tady je odpověď, byť vás ještě budu trochu napínat. Víte kolik vezl např. Titanik champagne lahví na své palubě? Bylo to přesně 2 500 kusů. A je skutečně zajímavé, že pokud se mechanicky nerozbily při potápění, leží nepoškozené na dně.
Špatné odpovědi řeší jednoduchá matematika. Velmi mnoho lidí odpovídá, že v láhvi champagne je také určitý tlak, takže tlak a protitlak se vlastně vyruší a taková láhev může skutečně přežít. No to je pravda, protože běžná láhev champagne má uvnitř tlak 6 barů, což je 2,5 násobek tlaku ve vašich pneu. Celkově láhev vydrží tlak až 20 barů. Takže pokud se láhev potápí, postupně se vyrovnává tlak vnější a vnitřní. Jenže k vyrovnání dojde již v hloubce 50m a pak začne převažovat vnější tlak, tj. hrozí imploze. No a jak jsme psali výše, např. u Titaniku je tlak necelých 400 barů a přesto je láhev nepoškozená.
Abych vám ještě více pomohl, nebo zamotal hlavu, při pohledu na vrak Titaniku vidíte, že se rozlomil na dva kusy. Přední část je nepoškozená, zatímco zadní implodovala. Jak je to možné, když šlo o jednu a tu samou loď? Nakonec vědci přišli na to, že přední část Titaniku je nepoškozená, protože jak pomalu klesala ke dnu, unikal vzduch, který nahradila voda. Naopak v zadní části zůstaly v komorách vzduchové kapsy a to byl důvod k implozi. Zkrátka v té přední se tlak bez přítomnosti vzduchu vyrovnal, zatímco u zadní části to nebylo možné.
Nyní pozorný čtenář řekne, no jo, ale v láhvi champagne je CO2 a také vzduchová kapsa. A jak je z fotografií vidět, láhev nepraskla a korek je na svém místě, nic není poškozeno. No to vás napínám, že? Nechcete si dát ještě jednou výzvu, jak je to možné, než to rozlouskneme?
Tak jdeme do toho. Za vším hledejte korek. Korek je velmi pružný materiál, takže se může nejen roztáhnout, ale jak se říká smrsknout. Jak láhev postupně padá ke dnu, začíná se tlak vyrovnávat až zvítězí ten vnější. Korek vnějším tlakem ztrácí na objemu a začne propouštět mořskou vodu dovnitř láhve. CO2 jde pryč, vzduch jde pryč a a láhev je ze 100% zaplněna kapalinou. A jak víme, voda je nestlačitelná.
Závěrem
Asi jste již jednoduše pochopili, že i když láhev je na dně nepoškozená, champagne tam již není. Jak postupně natekla voda dovnitř, tlak se vyrovnal, a proto láhev může odpočívat na dně oceánu rádoby neporušená. Doufám, že se vám článek líbil a téma někdy využijete. Ať se daří a vše dobré.
MK
