Tak přesně takovou otázku jsem nedávno obdržel a musel jsem chvíli váhat, ale nakonec si myslím, že jsem dal dobrou odpověď, i když problém je mnohdy složitější a komplikovanější. Je tedy nějaká whisky, která může v současné podobě zcela zaniknout, nebo se stát v budoucnosti velmi nedostatkovou, tudíž finančně náročnou? Nemám rád tyto predikce, kdy každý ví, co bude za padesát let, ale nikdo neví, co bude za hodinu, natož zítra. Jedná se tedy jen o můj názor a zamyšlení.
Whisky se neustále mění a i klasický JW již zdaleka nechutná, tak jako dříve, pokud někdo z nás vůbec ví, jak původní JW chutnal. Máme sice archivní láhve, ale i v těch se destilát neustále mění. Ještě dnes si vzpomínám na vzrušné diskuse, jak mi mnozí psali, že je to nesmysl, a že jak se jednou láhev zavře, tak se v ní již nic neděje. A já jsem opět šel proti všem a porovnával jsem víno, whisky a starý cognac a na nich ukazoval zdravým selským rozumem, že to není pravda. Nicméně, jak jsem psal v minulosti, i samotné obilí se mění, postupy atd.. Zkrátka a jednoduše, whisky se mění cca každých dvacet let a to výrazně. Je tedy možné, že o nějakou whisky přijdeme?
Za mě ano. Dnešní svět je jeden velký pomatený cirkus a tak si myslím, že i na základě tohoto článku ještě více začnu sbírat do baru rašelinové whisky. Ano, přesně tak. Rašelina. Dřevo tu bude, víno tu bude, já ještě nevím, co všechno tu bude, ale rašelina? No to je otázka. Nemyslím si, že je nyní rašeliny málo, ale jak vím ze svých pravidelných pobytů v lázních, kde miluji rašelinovou koupel, veškerá balneologie zaznamenala za posledních deset let neuvěřitelnou proměnu. Jednak dříve trvala koupel 30 minut, dnes pouze 15 a jednak se do lázně přidávala opravdová rašelina. Dnes je to nějaký výluh. Ano, slyšel jsem, že je to stejné, ale za mě je to nesmysl. Je to stejné asi jako sypaný a sáčkový čaj. To jen ukazuje na celospolečenskou nutnost zcela jinak hospodařit právě s něčím tak relativně vzácným, a druhým důvodem při výrobě whisky neekologickým, jako je rašelina.
Pro nás milovníky silné, štiplavé, pro někoho lékařské, ale skvělé kouřové whisky to může být velká rána. Rašelina vznikala z mechů a rostlin, které se bez přítomnosti kyslíku rozkládaly i desítky tisíc let. Po vykopání a vysušení se stává hořlavou. A o to u whisky jde. Spojené království má cca 2,7 mio hektarů rašelinišť, z nich se více jak 50% nachází ve Skotsku. Hloubka některých rašelinišť je až 15 metrů. Whisky průmysl vytěží zhruba 0,03 milionu metrů krychlových, což není mnoho, ale ani málo. Jenže, jak v dnešní Evropě vládne eko, bio, green deal apod., dostává se neustále whisky průmysl pod tlak ochranářů přírody. Já osobně vynechám zda oprávněně, neoprávněně, ale je to prostě fakt. Dále tu máme problém s uvolňováním uhlíku do atmosféry, což údajně činní nějakých 23 milionů tun oxidu uhličitého.
Výsledkem je velké zapojení současných silných hráčů na trhu v rámci ochrany přírody a výroby tzv. „zelené whisky“. Také se začala využívat rašelina vytěžená z podloží infrastrukturních staveb apod.. Zda to bude stačit, nevím. Sám osobně si myslím, že v budoucích desítkách let se ještě více bude dbát na ekologii a ještě whisky průmysl bude muset přijmout ještě více omezení, nežli si v současné době myslí. Stejně jako u koupele dnes dostanete výluh, ve velkých pivovarech vidíte až kosmické nádrže na tzv. europivo, tak jsem i já osobně přesvědčený, že silným, osobitým a silně rašelinovým whisky zvoní hrana, tedy v takto masovém měřítku. Nebude to nyní, nebude to za deset let, ale za dvacet? Kdo ví? Já to nevím. Jen si dokáži představit, že ekologické šílenství a nyní neříkám, zda je to v tomto případě oprávněné, nebo nikoli, může dostat absolutní zelenou a dnešní rašelinové whisky, jak je známe, již nikdy nespatří světlo světa. Tedy určitě ne jako masová výroba.
Závěrem
Z tohoto důvodu se domnívám, že pokud chcete budovat zajímavou whisky sbírku pro budoucí generace, já bych se osobně zaměřil právě na silně rašelinové whisky. V budoucnosti je možná budeme považovat za neekologické a jejich výroba bude „špinavá“ a tudíž i nákladná. Zatímco sudy po vínu tu budou vždy, rašelina má velký problém. A pokud si dnes někdo myslí, že jsem blázen, ano, nemám s tím problém, běžte si dát poctivou rašelinovou koupel. Máte smůlu.
MK
