Nezřídka se setkávám s názorem šílených rodičů, především pak matek, které říkají, dnešní muži by potřebovali vojnu, aby z nich udělala muže. Myslí si, že mi tento názor bude imponovat. No, a já jím říkám, že každé dítě je při narození nepopsaný list papíru, byť samozřejmě nelze opomíjet genetiku, a jsou to právě rodiče, kteří píší knihu života svých dětí. A jsou to právě především matky, které jsou neschopné děti vychovat. Asi si dokážete představit, že mnohdy pravda bolí a při tomto názoru se z milých matek stávají běsnící saně. A na to pak přichází má obrana č. 2, kdy těmto často harpiím říkám, ok, nemám pravdu, máte jí vy. Mohu se jen zeptat, naučili jste své děti jíst správně příborem, zda to vůbec umíte vy sami? Taková trivialita. Velmi často pak následuje ticho. A proto říkám, že zcela základním problémem dnešní společnosti je, že vzdělávací systém naprosto rezignoval na studium etikety a rodiče naprosto v této oblasti selhávají.
Etiketa je všude
Říkejte si, co chcete, ale celý náš svět, každá lidská činnost je založena, ovlivněna znalostí nebo neznalosti etikety. Není úniku. Znalost etikety je často tím, co mění podprůměr v naprostý úspěch. Již jsem si zvykl, že lidé nejsou schopni zvládnout jednoduché argumenty, ale jakmile začnu vysvětlovat své myšlenky spojené se sexem, intimitou, všichni ihned pochopí. A nedávno jsem svůj názor velmi jednoduše obhájil na příkladu prostituce. Na světě je miliony krásných prostitutek, ale jak je možné, že jedna si řekne za noc 5000,- korun a tato částka není akceptována a jedna si řekne 500 000,- a není to žádný problém, přičemž obě ženy jsou stejně krásné. No ten rozdíl je právě etiketa, schopnost působit ve společnosti. A jak jistě nyní chápete, znalost etikety je jedna z nejzásadnějších investic do člověka.
Neposlouchejte negativisty
Velmi často se také setkávám s tím, že lidé říkají, že etiketa je něco zkostnatělého, namyšleného atd.. Absolutní nesmysl. Je to o osobitém vidění okolí, které projasňuje svět. Je to o tom, vážit si sám sebe, ale také vážit si všech ostatních. Jednoduchá pravidla, která zpřehledňují lidské chování a samotné bytí. Je to soubor pravidel, které ihned prozradí vaši osobnost, což nemusí být špatně. Jídlo, pití, držení těla, schopnost komunikace atd.. I já jsem se tomu musel léta učit a vím, že je to celoživotní cesta. Na druhou stranu mi to pomáhá v jednání s lidmi. Jedni jsou ochotni mě přijmout do svého kruhu nejbližších a druzí si ke mně zcela přirozeně nedovolí tolik, co k ostatním, tj. vytváříte si určitou přirozenou pozitivní bariéru. Být na úrovni, umění pohybovat se ve společnosti, vypadat šik, to mě právě USA naučilo, že toto je mnohdy možnost vstoupit do otevřených dveří, nebo je navždy z povzdálí sledovat. Lidé si často myslí, že smyslem života jsou peníze, pozérství, porazit toho druhého, mít na vrh. Nic není vzdálenějšího od pravdy. Naopak je to o základní spokojenosti a pokoře s tím, co mi život dal a nabízí. Je to o respektu k ostatním, pochopení, že život je kompromis a pokrok je spolupráce. Bohužel se s tímto setkávám pravidelně, kdy nekonečné seriály a sociální sítě ukazují, že výhra, ponížení druhého, absolutní dominance je ta správná cesta. Je to celé velký nesmysl.
Etiketa začíná doma
Nesnáším lidi, co v padesáti moralizují a chtějí vychovávat ostatní. Jak říkal Napoleon, vyhrát právě ukončenou bitvu a vychovávat sousedovi děti umí každý hlupák. My sami formujeme své děti od útlého dětství. Ale nedovolím si poučovat ostatní. Já sám sobě jsem nekončícím žákem. A proto také podporuji whisky komunitu a podobné skupiny. Je to totiž součást etikety. Umět pochopit dary života, naučit se je přijímat. Dobré jídlo, dobré pití, dobrá společnost. Zde všechno začíná. Respektovat názor ostatních, diskuse, poslouchat se. A proto říkám, že whisky i ostatní alkohol pro mě není nějaké opíjení. Je to schopnost přijímat celou kulturu, vzorce chování, budovat vztah k přírodě. Naše děti jsou naše velké dílo. Ale aby mohlo toto dílo vzniknout, musíme my rodiče být nejvíce kritičtí sami k sobě. A whisky? Whisky je krásný prostředek. A proto, když se mě někdo ptá, kolik jsi na lahvích vydělal, není to pro mě důležité, tedy mj. whisky, cognac, rum, víno, všechny tyto nápoje mi umožnili jednak mít k alkoholu respekt, a jednak možnost přijmout etiketu, někdy až snadnou lehkost bytí. Pomalu a dobře jíst, pít, stolovat, užívat si přátel a okamžiku.
Závěrem
Tento článek by měl ukázat, že umění poznat dobrou whisky je strašně málo, když nepochopíte kulturu nápoje. Pokud si nebudete vážit sebe, svého okolí, nepochopili jste nic. A tak i já bych rád možná upozornil na naši další cestu v milování tohoto destilátu. Není to jen pití, není to jen zisk, že to životní styl se vším všudy. A to mi trochu na whisky komunitách vadí. Koupil jsem, vypil jsem, konec. Tak to není. Chce to něco více. Velice jednoduše řečeno, pokud naproti sobě chcete mít krásnou dámu, která je šik, měl by být na druhé straně skutečný gentleman.
MK
