Název tohoto rumu mě vcelku inspiroval k ideální atmosféře. Pokud jsem přemýšlel, jak se dostat do nálady, a viděl jsem fotku tří lahví s hudebním názvem, musel jsem si pustit tři tenory Luciana Pavarottiho, Plácida Dominga a José Carrerase. Zvláště oblíbená je má Nessun Dorma, kdy právě hlas Pavarottiho zcela exceluje a ukazuje úplně jinou dimenzi kvality. Stejně tak se těším na dnešní Libreto 1999. A jaké tóny byly rozehrány? Oficiální charakteristika:
Aroma: krvavý pomeranč, jahody a vlašské ořechy v medu. Nádech uzených fíků a trochu hloubky díky datlím a zakulaceným tónům černých třešní.
Chuť: V chuti převládají černé třešně, s krásnými tóny, které se objevují v chuti kořením, které podtrhuje ovocné tóny, a vrchní tón plamenné pomerančové kůry.
Dokončení: Trochu hořkého pomeranče s tóny prasklého černého pepře.
Někdo mi říká, že jsem občas básnický, ale tóny prasklého pepře? Mám se ještě co učit. Nic. Já bych se spíše nyní zabýval celkovou harmonií všech těchto tří vjemů. Ve vůní bych nad rámec zmiňovaného zdůraznil kombinaci dubu a tabáku. Pokud by něco mělo dnes charakterizovat opravdu harmonické vůně, alespoň za mě, pak je to právě, a v Libretu to nacházím, zajímavá kombinace sladkého s dubovým sudem a tabákem. Pokud se dlouze nadechnete, v pozadí vám ještě rozvlní nos zajímavé tóny hutného červeného vína. Zkrátka a jednoduše, z hlediska spotřebitele musím Dictadoru skutečné dát poklonu a prvotní vjem. Kombinace je velice harmonická. Záleží však na každém. Když by zazněla otázka, zda je to absolutní vrchol, já si myslím, že bych tam ještě přidal více doutníkového tabáku. Tak jako miluji whisky Laphroaig, kde silná rašelina, tak bych tam prostě narval ten tvrdý tabák, což by mě asi odstřelilo.
Chuť je velice jemná, není ostrá, rum pomalu klouže do úst a otevírá se. Kdyby bylo v rumu více tabáku, řekl bych, že by to opět rumu prospělo, protože by to ubralo na sladkosti. Ta sladkost je tam velice zajímavá. Já bych řekl, že pro mě opravdu zajímavě úžasná kombinace právě pomerančové kůry až bych řekl s kandovanou třešní. Je to taková ta hutná, sladká třešeň z bonboniéry. Ta kombinace musí doslova nadchnout. Vše nakonec umocňuje velmi příjemný delší závěr, který vám zůstává ještě na několik vydechnutí v nose.
Právě ke svému nosu přikládám prázdnou skleničku, abych pocítil další úroveň tohoto rumu. Ano, nyní cítím zcela jasně pepř. Liberto mě nepřestává překvapovat. Již dlouho jsem nepil takto zajímavý rum, který se ve všech fázích tak zajímavě mění, zároveň na sebe velmi krásně navazuje a umocňuje tak závěrečný dojem.
Závěrem
Cena za tento rum není úplně nejnižší, to je fakt. Na druhou stranu počet lahví nepřesahuje ani tisíc a rum si v sudu pobyl dvacet tři let. Za mě je to naprosto vynikající záležitost, kdy pití má svá úskalí. Tohle bych asi nechtěl pít někde v baru. Já na to prostě musím mít klid, protože tohle je jasný „game changer“ v prožití večera. Chci slyšet hudbu, kterou mám rád, chci se roztáhnout na velkorysém křesle, chci mít přítmí a nikde žádný rušivý element. Tohle je vynikající rum, který nemůže navzdory všem poznámkám kritiků nikoho zklamat. Mě vlastně v tuto chvíli vůbec nezajímá, zda znám veškeré pozadí rumů Dictador a podobné dohady. Nyní přeci jde o to, co je v láhvi. A to, co dnes piji, stojí za otočení této láhve hrdlem dolů a záchrany každé kapky. Dnes jsem skutečně naprosto spokojený.
MK
