Soumrak whisky titánů

Jak dlouhý cyklus má každá módní vlna? Podle mého názoru pět let. Pokud si do této doby nevybudujete kolem sebe dostatečnou, loajální komunitu, padáte. To můžeme vidět na trendech posledních patnácti let. Nejdříve to bylo vaření, pak móda v gentleman stylu, pak došla řada i na whisky a zážitky. Vaření ještě trochu jede, ale skomírá, gentleman je neznámé slovo a i ta whisky pomalu ustupuje do pozadí. Zatímco dříve lidé stáli dlouhé fronty před palírnami, o „limitovanou“ láhev se poprali, vstávali brzy ráno, někdo ani nechodil spát, aby si stačil rychle objednat novou whisky, na které během měsíce vydělal dvě stě euro, ihned jí prodal a byl nadšený, jak přelstil systém, že je skvělý obchodník a odborník. Dnes jsem zdlouhavě hledal novou whisky pro investiční tip a nemohl jsem si nevšimnout nového stavu na trhu. Macallan, Ardbeg investiční trháky minulosti dnes zcela stagnují na svých původních cenách a pomalu se na ně začíná prášit.

Vezměte si třeba dříve takový Ardbeg. Jakmile udělal limitku, mohli jste si být jistí, že do 48 hodin bude vyprodána. A dnes? Z nedostatkového zboží se pomalu stává ležák. Proto si i my musíme nalít čistého vína a říci si upřímně a popravdě, co se stalo? No můj názor je, že se vlastně v principu nestalo vůbec nic negativního, naopak. Jen ti draví prodejci elektřiny se a asi při dnešních cenách opět vrátili k prodeji elektřiny a již tu není takový hlad po investičních lahvích, co v konečném případě není vůbec špatně.

Někdo by však mohl říci, že to škoda je, protože se nyní tolik nevydělává. Naopak. Vydělává se pořád stejně, jen ty původní ceny lahví půjdou lehce dolů, ale procentní zisk zůstane stejný. No a také se lidé již přejedli, spíše tedy přepili, pokud to někdo pil, těch „ikonických lahví“. Místo toho, aby se prodávali běžné láhve na sklad a společnost udělala nějakou skutečnou pecku pro fajnšmekry, začal se věk snižovat, limitky se bezlimitně šířili, šílenější název střídal další mystickou zrůdnost, aby vše došlo do fáze, že se mnozí lidé přestali na původně jednoduchém trhu orientovat. Však si vemte, kdo se z vás orientuje v GlenAllachie whisky. Já ne a ani se to nepokouším. A ostatní? Každý rok přišla limitka, a když jste je ochutnali, žádný velký rozdíl. Vše na jedno brdo. No tím si sami výrobci říkali o polibek smrti. Pak k tomu ještě ty desítky nových značek. Co komu říká GlenAllachie Chinquapin Barrel 2010 Cask no. 4552?

Zatímco dříve byl trh poměrně jasný a jednoduchý, dnes je předimenzovaný, nepřehledný a jak běžní spotřebitelé, tak investoři jej začínají chápat úplně jinak. Dnešní trh je zkrátka jiný. V budoucích letech očekávám jiné titány. Jsou to opravdový znalci, příznivci whisky, destilátů a vyznavači skutečně dobrého životního stylu. Jsou mi vlastně jedno ti rychloinvestoři a nejvíce mi jsou jedno ti investoři do českých ginů za desítky tisíc. Máte láhev ve svém vlastnictví? Dobře vám tak. Doufám, že jste ji koupili za co největší peníze. Dnes se zdají tak velmi směšné ty marketingové triky a hádky na všemožných diskusních fórech, zda již to výrobce nepřehání atd.. A kdo byl nejhorší? Martin Krupička. No, nechává mě to klidným.

Závěrem

Dnes se musíme skutečně sami sebe ptát, co dál. Když bych měl říci já, co dál, tak nic dál. Psi štěkají, karavana jede dál. Slušné vychování, požitkářství, smysl pro styl, znalost etikety, osobní šarm? Vy jste někdy viděli, že by to byla masová záležitost? Já ne. Začínal jsem proti proudu. Dostal jsem se na jistou úroveň v blogování u whisky a investičního alkoholu. Dnes nejsem trendy? No a co? Copak být opravdovým mužem může někdy vyjít z módy? Naopak. Dnes právě vcházíme do další fáze whisky gentlemanského mazáctví. A jak říká Kung fu panda: Mazáctví si za peníze nekoupíš. Jedeme dál. Dál máme svůj svět, svůj šarm, své vidění. A budoucnost? Zase budeme v kurzu. Jen lepší a silnější než kdy před tím.

MK