V okolí mého rodného města si moji známí a kamarádi vcelku ve velké míře s narozením svého potomka zakopávali do země láhev slivovice. Když jsem se i já stal otcem, nemohl jsem jinak a také jsem si zakopal litr švestkové pálenky. Zdánlivě banální záležitost by ale měla mít svá jasná pravidla.
Důvod
Je samozřejmě na vás, zda v této činnosti budete hledat nějakou vznešenou myšlenku, či to uděláte z čistého zájmu. U nás se prostě traduje, že by měl otec při narození potomka zakopat pod zem nějakou pálenku, buďme patrioty, takže ideálně slivovici, a tu pak vykopat, bude li se potomek ženit/vdávat, případně se stanete dědečkem.
Otázka rýpavá: Proč zakopat láhev do země, když pálenka v láhvi nezraje.
Tak předně je velice pěkné vyrobit nebo koupit láhev kvalitní pálenky a jaksi jí svěřit k ochraně do lůna matky přírody. Samotný akt a vůbec zvyk se mi velice líbí. Kdybychom hledali ve všem logiku, neměli bychom nikdy nic. S tím, že pálenka v láhvi již nezraje, bych si nebyl úplně tak jistý, byť se to traduje. Dnes vedou vinaři rozsáhlé polemiky, zda používat uzávěr korkový nebo silikonový, protože existují studie, že ten kousek vzduchu mezi obsahem a zátkou vínu stačí k jeho doškolení. Dále pak bych odkázal na výrobce kávy, proč konzervují kávu dusíkem atd. a ne jen vzduchem. Protože prostě vzduch má vlastnost měnit obsah. A tak i já jsem zcela přesvědčený, že ta malá dávka vzduchu obsah uvnitř mění, byť zcela minimálně. Je mi jasné, že láhev není sud, avšak pokud je láhev zakopaná např. dvacet let, je zde prostor pro zjemnění pálenky.
Co potřebuji
Skleněná láhev, pálenka, uzávěr, svíčku, zápalky, kus látky, silnější nerezový drátek, hliníkovou nebo mosaznou destičku ideálně 20×20 cm, nářadí na vykopání jámy.
Podmínky úspěchu
• Pořiďte si opravdu velice kvalitní pálenku. Z průměru nikdy nevznikne kvalita.
• Pálenku zakopáváme vždy a jen v pevné skleněné láhvi. Plastová láhev pálenku znehodnotí, dokonce i její přechodný pobyt v „petce“, například čtrnáct dní, bude za dvacet let velmi výrazně znát.
• Uzávěr může být otáčivý, plechový nebo korkový. Osobně preferuji korek. Pokud ale budete mít korkový uzávěr, láhev nesmí ležet.
Postup
• Zvolíme místo zakopání láhve. V potaz bereme podloží, mělo by být bez kamenů. Orientační bod by měl být dům nebo něco, co lehce nezmizí a hlavně neroste. Pozor na kořeny a růst kmenu stromu. Půda by neměla trpět nadměrnou vlhkostí a otřesy.
• Když takové místo najdeme, vykopeme díru o minimální hloubce jedem metr.
• Z místa výkopu odstraníme všechny ostré předměty, zvláště pak kameny.
• Láhev naplníme pálenkou a uzavřeme jí.
• Zapálíme svíčku a hrdlo láhve velmi důkladně zavoskujeme.
• Na láhev můžete nyní napsat nějaký vzkaz nebo datum zakopání.
• Dno díry pro láhev vysypeme pěti centimetry kvalitní a jemné hlíny nebo písek.
• Láhev zabalíme do látky (ideálně se na tuto věc hodí nezničitelné umělohmotné ponožky od vánoc).
• Okolo láhve navážeme nerezový drátek a na jeho druhý konec připevníme mosaznou destičku.
• Láhev opatrně položíme na vystlanou a udusanou hlínu / písek.
• Začneme zahazovat prosetou hlínou bez ostrých předmětů a bez kamenů.
• Nezapomeňte po každých cca deseti centimetrech hlínu co nejvíce udusat, avšak pozor na láhev.
• Jakmile budete cca dvacet centimetrů pod povrchem, uložte sem destičku. Tzn. metr pod povrchem je láhev, která je propojená nerezovým drátkem k destičce. Je to proto, že pokud byste zapomněli, kde láhev leží, podloží se může různě hýbat a být nejisté, vezmete detektor kovu a láhev spolehlivě najdete.
• Zasypte zbytek díry.
• Počkejte zhruba čtrnáct dní. Hlína klesne a vytvoří důlek. Opět dosypte hlínu a zasaďte trávu.
Nyní již jen čekejte na správný okamžik. Čím déle budete čekat, tím zajímavější bude vykopání a konzumace. Já mám na jednom místě takto zakopaných deset láhví. Až nastane ten správný okamžik, pozvu rodinu a nejbližší přátele. A pak, že život není krásný.
MK
