Martin Krupička

Tradiční české, nečeské, Vánoce

14.12.2018
Traditional Czech Christmas?

Tento článek navazuje na předchozí témata o lhaní si do kapsy např. v podobě české hymny případně Národního divadla. Nyní se pokusím napsat něco o českých, nečeských Vánocích.

 

Betlém - Itálie

Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který podle nich dostal jméno Ad praesepe, přeloženo u jesliček (dnes římská bazilika Santa Maria Maggiore). Co se však týče prvního doloženého betlému, hoříme pak o roku 1223, kdy František z Assissi po návratu z Betléma připravil pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio jesle s živým oslem a volem, čímž založil tradici stavění jesliček.

 

Vánoční stromeček – Německo

Zdobení vánočního stromečku je původní německý zvyk, jeho první zmínka je již z roku 1570 v brémské kronice. K rozšíření po Německu došlo až o sto let později a po Evropě a dále až v devatenáctém století. V českých zemích údajně postavil první vánoční stromek ředitel Stavovského divadla v Praze, Jan Karl Liebich, v roce 1812. Svíčky se objevily ještě později až v roce 1860. Paradoxem je, že tento zvyk se ujal rychleji ve městech nežli na venkově.

 

Jmelí – Anglie

Asi všichni tušíme, že jmelí nebude zrovna česká tradice a je tomu tak. Tento zvyk pochází z Anglie, kde by jmelí mělo mít co nejvíce kuliček. A proč? Jak to známe ze současnosti, pod jmelím smí muž políbit každou dívku či ženu, ale po tomto polibku je třeba utrhnout jednu kuličku. Jakmile zůstane na jmelí poslední, líbání končí. Poslední bílá bobulka se nechává do dalších Vánoc, aby z domu neodešla láska.

 

Lití olova – Řecko

Lití olova je již od zdokonalení této techniky řecký zvyk. Co na tom, že ještě před sto lety to byla naprosto běžná tradice téměř ve všech domácnostech, kdy především dívky od 30. listopadu sháněli se po olovu, které často olupovaly z oken, aby se dozvěděli něco ze své budoucnosti.

 

Dárky - Itálie

První tradice pochází z Itálie, kde se ale ani po prosazení křesťanství prozatím moc neujali. Opravdový dárkový „boom“ přichází až s bohatnutím obyvatelstva v 19. století. Dnes se dávání dárků stalo téměř až šílenstvím.

 

Adventní věnec – Německo

Historie tohoto zvyku sahá až do 16. století, avšak o adventním věci v dnešní podobě hovoříme až od 19. století, kdy byl prosazen v Hamburku německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem (1808-1881).    

 

Ježíšek – Německo

Ježíšek vznikl vlastně jako protest v Německu, kdy byl uveden v opozici římsko-katolického uctívání svatých tj. sv. Mikuláše. Založení této tradice se připisuje Martinu Lutherovi, který jej nahradil „svatý Kristem", později Ježíškem, kdy došlo i ke zhmotnění do podoby blonďatého kudrnatého dítěte s andělskými křídly.

 

Závěrem

Opravdu není mým cílem říkat, že vlastně tradiční české Vánoce neexistují. To by byl nesmysl. Miluji tyto svátky a je mi skutečně zle z prostorově výrazného hipstera vkrádajícího se do českých myslí. České Vánoce jsou vlastně jako naše DNA kořeny směsicí nejrůznějších zvyků a kultur. To přeci není špatně. Jen jsem chtěl prostě napsat, kde se nachází prapůvod toho všeho krásného a úžasného, co nyní prožívám. Nyní je to naše, české a i já to tak cítím. Jen zkrátka možná lépe chápu, proč i Kaufland propagoval „našeho“ českého Ježíška.

 

MK

Martin

Mám to podobně, ať si nějakého Santu (Klaus ten je holt i náš) nebo Haloween nechají za mořem sem to prostě nepatří. Jedna myšlenka (nespojovat tak úplně s tímto článkem) - nedávno jsem se pídil po tom jak se měnilo území (hranice) naší země během věků - došel jsem až do fáze roku cca 120 od tohoto data lze už jen těžko cokoliv zdokladovat. Kdo jste třeba kdy slyšel o Boích? (Boii). V této souvislosti mě napadlo - kdyby tak Bible byla o čtvrtinu delší a tato čtvrtina obsahovala reference, to by byla pecka (podotýkám nikdy jsem Bibli neviděl, nečetl, nemám ji doma - můžu se mýlit).

Martin Krupička

Dobrý den, o kmeni a zemi Bojů se dnes zcela běžně učí na základních školách, byť letem světem. Jinak co se týče Bible, je to úžasná historicko-filozofická kniha, kterou si stojí za to určitě přečíst. Dodnes z ní čerpají mnohé vědecké týmy světa. Nic proti 50ti odstínům šedi, tu jsou schopni dnes čtenářky přečíst za jeden víkend, aby snily o nereálném životě a světě, čímž často sobě i svému okolí způsobují komplikace a na místo Bible, si nenajdou čas za celý život. MK

19.3.2019

Champagne a hranolky

Champagne and French fries

0 + Číst dále
4.3.2019

The Voice Česko Slovensko

The Voice of Czechoslovakia

2 + Číst dále
26.2.2019

Zprávy dle mého výběru 02/2019

Reports of my selection 02/2019

1 + Číst dále