Martin Krupička

Podvod zvaný BLM. Otroctví. Část první.

21.7.2020
A nonsence called BLM. Slavery. Part one.

BLM je jedna pouhá další kampaň, která navazuje na nesmyslnost Me too, Gréty apod.. Když jsem hned na začátku byl velkým kritikem Me too, mnozí mi vyčítali mé názory a predikce. Nic proti nikomu, do puntíku se vše splnilo, jak jsem říkal. Stejně jsem kritizoval i Grétu a opět, stejný výsledek. Dovolte mi citovat z krásného článku o Gwyneth Paltrow, který odráží bizár kampaně Me too:

 

 

„Herečka ovšem zašla dál. Na svíčce je velký nápis: "Tohle voní jako moje vagina." A evidentně je to docela trhák. Hned testovací kolo produktů se totiž okamžitě vyprodalo, takže zřejmě našla díru na trhu! V dřívějších rozhovorech už také přiznala, že používá zlaté dildo, masku ze spermatu a napařuje si vaginu.“

 

Nikdo není pohoršen, nikdo neprotestuje, vše je ok. Me too.

 

Všichni jsme otrokáři i otroci zároveň

Neexistuje jediný národ, jediná kultura, která by neměla na „rukou krev“. Existují pouze vychytralí PRisti + politici a na druhé straně primitivní, hloupý a zneužitý dav. Dnes bouráme sochy kvůli „bílému“ rasismu a dalším nesmyslům, přitom hlavním místem reálného otroctví je dodnes Afrika. V USA již nikdo není otrokem, žádný bílý Američan nevlastní černocha již od 6. prosince 1865. A v Africe? Cena dívky je často zhruba 15 000,- i méně. Někdy stačí mít jen v rukou zbraň. Však právně např. v Nigeru bylo zrušeno otroctví teprve v roce 2004, avšak pořád se hovoří o tom, že zhruba 8-10% obyvatel žije v otroctví. Kolik to je? V roce 2019 se odhadoval počet obyvatel na cca 200 milionů. 10% je tedy 20 milionů. 20 milionů je 2x Česká republika.

 

Mezopotánie, Egypt

Otroctví bylo běžnou součástí těchto dvou velmi vyspělých kultur, objevuje se v tehdejších zákonících atd.. Vlastnit otroka je zcela normální, otroci jsou běžně prodáváni a značkováni proti případnému útěku. Jak je tedy možné, že otrocká díla jsou pod ochranou UNESCO a jsou nazývána divem světa. Nikdo neprotestuje.

 

Starověký Řím

Servus nullum caput habet, ano, takto se zacházelo s otroky ve starém Římě. Volně přeloženo, otrok nemá žádnou „hlavu“ nemá právní osobnost. Otroci se získávali válkami, svým vlastním zadlužením, narozením atd.. Počet byl obrovský. Je pravdou, že postupně otroci mohli za mimořádných podmínek získat svobodu, což se také dělo, avšak i to bylo k nevoli vládnoucích vrstev omezeno zákony jako např. Lex Fufia Caninia a Lex Aelia Sentia. Není pochyb o tom, že mocný Řím byl vybudován na dnes tak odsuzovaném otroctví? Přidáme se k Islámskému státu a začneme ničit antické památky?

 

Izrael

I zde nacházíme velké počty otroků, byť od Římanů měli celou řadu do té doby unikátních práv a celkově byli otroci zasazeni do právního systému. Mojžíšův zákon chránil otroka proti svévolnému mrzačení a stíhal jeho případné usmrcení. Pokud byl otrokovi poškozen chrup nebo zrak, měl nárok na propuštění.

 

Arabský svět

Netřeba se asi dlouze rozepisovat o velmi prosperujícím otrokářství v arabských zemích, tak snad jen několik zajímavostí. Nejčastějšími otroky byli lidé ze Střední Asie, Kavkazu, ale jak známe z mnoha filmů, také z válek s křesťany. Jak se s nimi zacházelo, asi každý ví, čest výjimkám. V 9. a 10. století černí otroci představovali např. celou polovinu všech obyvatel z celkového počtu dolního Iráku. Což je šílené číslo.  

 

Staré Řecko

Další kultura, na které je postaven celý dnešní svět. Jenže, když známe např. historii Sparty, tak víme, že na jednoho svobodného spartského válečníka připadalo deset otroků. To je přeci ohromující číslo. Pokud bychom se chtěli zbavit otrokářské historie, museli bychom zničit celý dnešní svět.

 

Otroctví v Africe

Tento kontinent, to byl vždy velmi lukrativní byznys, kdy se u kormidla střídali tu běloši, tu Arabové. Nicméně, kdo by si myslel, že černoši, kteří byli bráni do otroctví, stáli, jak se říká, mimo, tak to by se skutečně pletl. Otrokářství bylo v Africe zcela běžné již před příchodem bílého muže, a tak se mohli odehrát obchody, kdy např. afričtí králové prodávali své černošské otroky za koně a to v poměru jeden kůň, čtrnáct otroků. Žádná zvůle bílého muže. Africký král prodával své černé otroky. Když bychom měli být konkrétní, tak např. konžský král Afonso Mbemba Nzinga dodával Portugalcům každý rok více jak 2000 otroků, které od něho prostě kupovali nebo směňovali za jejich zboží.

 

Dnes se také pouze hovoří o bílém člověku. Ten hrozný Brit, Francouz atd., ale pravdou je, že arabští otrokáři v 18. s 19. století odvlekli z Afriky až 18 milionů otroků. Pokud se budeme zabývat zprávami nezávislých organizací, arabští otrokáři jsou v Africe aktivní dodnes.

 

Dovolte mi uvést porovnání. Již víme, že během 200 let odvezli arabští otrokáři 18 000 000 otroků. Kolik jich odvezli bílí muži do Ameriky? V 18. století 6 133 000 a v 19. století 3 330 000. Pozorný čtenář si všimne, že je to 50% arabského vývozu.

 

Otroctví v Osmanské říši

V těchto dobách Osmané a jejich podaní podnikali časté lovecké výpravy na otroky do Evropy a to tak, že svého času prakticky vylidnili celou jižní Ukrajinu. Mezi 15. a 18. stoletím bylo odvlečeno více jak 3 miliony otroků různých národností: Ukrajinci, Rusové, Bělorusové, ale také Poláci. V roce 1663 podnikli jednu takovou výpravu Tataři a Turci dokonce na Moravu, kdy bylo uneseno více jak 12 000 lidí do otroctví, především šlo o děti a mladé dívky. Konec znásilňování a rabování Evropy za účelem získávání otroků učinila až roku 1783 ruská carevna Kateřina Veliká, když zcela ovládla Krymský chanát.

 

Kdo by si myslel, že to bylo jediné velké evropské šílenství, tak to se tedy mílí. V 16. až 17. století bylo odvlečeno do Severní Afriky berberskými piráty a Osmanskými Turky na milion evropských otroků a pozor, jejich výpravy vedly až ke břehům Irska nebo Islandu.

 

SSSR

Zde asi také nikdo nepochybuje a zná historii otroctví, kdy v gulagu skončilo více jak 8 milionů novodobých otroků, i když Solženicin odhaduje číslo mnohem, mnohem vyšší.

 

Česká republika

Kdo by si myslel, že my nemáme na rukou krev, tak se mýlí. Naše knížata velmi bohatla z obchodu s otroky, který na našem území jen a jen kvetl. Citujeme slova historika Josefa Žemličky:

 

 „Obchod s otroky v Evropě provozovali po celý raný a z části vrcholný středověk většinou židé. V té době Praha patřila k hlavním evropským překladištím otroků. Od západních i východních Slovanů mířily otrocké transporty na trhy většinou v orientu. Židovští obchodníci také dopravovali kolem 12. stol. na uherské trhy jak cizí zajatce, tak i část zotročeného domácího lidu.“

 

V 2. polovině 10. století byla Praha jedním z velkých center obchodu s otroky, existují ovšem i doklady, že otroctví existovalo i v rámci Velkomoravské říše, což nám dokládají nálezy jak okovů, tak psané arabské zprávy o trzích Moravanů.

 

Český kníže, Boleslav I. ukrutný dále expandoval na východní trhy a trh s otroky se stal jeho hlavním příjmem, vybíral např. i daň z míru, která se vybírala od svobodných obyvatel a odpovídala asi 90 otrokům.  Konec konců i vyvraždění rodu Slavníkovců má velmi blízký vztah k obchodu s otroky, kdy Sv. Vojtěch vystupuje proti Boleslavu II., protože nesouhlasí s prodejem křesťanských otroků prostřednictvím Židů Arabům. Existence otroctví je na našem území známa až do 12. století, kdy je oficiálně legislativně ošetřeno.

 

Pokud se ale vrátíme ke gulagům v SSSR, tak Československo využívalo otrocké práce mezi léty 1948 – 1954. Nešlo o nic jiného.

 

Dvě perličky k tématu

Pokud se Afroameričané bouří a poukazují na otrokářskou minulost USA, kdy se zaštiťují např. Afrikou, je třeba si říci, že např. v takové Mauritánii, bylo oficiálně zrušeno otroctví až v roce 2007. I přes právní zákaz je však otroctví zcela běžný jevem.

 

Další perličkou je Tibet. Tibet si dnes velmi idylicky představujeme jako duchovní zemi plnou malých usměvavých lidiček, jenže otroctví bylo k silné nevoli Tibeťanů zrušeno až Čínskou lidovou republikou v roce 1959. Je to velmi komické číst o tom, jak se měl Tibet bránit proti ČLR, ale faktem je, že v procentech žilo v Tibetu 90% otroků a 10% svobodných. To se opravdu velmi těžko válčí. Pokud by si někdo myslel, že otroctví v Tibetu bylo jako z amerických filmů, tak to se znovu mílí. Otroka v Tibetu bylo povoleno týrat, ponižovat, mučit hladem. Byly povoleny kruté tresty, oblíbené bylo sekání končetin, což byl častý talisman. Ale již přestávám, abych nebyl obviněn, že dělám čínskou propagandu. Nechť si každý dohledá informace sám.

 

Závěrem

O otroctví bych mohl napsat knihu. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Přesně tak to je. Takže když si pozorně přečtete tento článek a všechny informace si klidně ověřte, musíte dojít k závěru, že útoky na otrokářkou minulost jsou naprostým a holým nesmyslem primitivního a poblouzněného davu. Černoši prodávali černochy. Desítky milionů bělochů byli otroci. Žádná země včetně té naší nemá čisté svědomí. Bojovat proti zrušenému otrokářství a otrokářské minulosti je absolutním nesmyslem.

 

MK

jirka

Martine, moc dobře a trefně sepsané. Lidé si o mne myslí že jsem rasista, nicméně myslím že nejsem, ale bohužel to zapadá tak nějak do rámečků. To co nesnáším je lenost, neschopnost pracovat a jen natahovat ruce. Proto mi zřejmě také nevadí pracovití asiati nebo židé. Asi jsem v očích ostatních lidí rasista ale mně lenost prostě vadí i u bílé rasy. Už dneska je bílých na planetě nejméně, ale přesto utiskují menšiny...todle je prostě svět naruby a celkem se bojím kde to skončí...

Martin Krupička

„Nastoupila jsem do úřadu s jedním cílem: změnit Británii ze závislé společnosti na samostatnou. Ze země, kde se říká dej mi to, na zemi, v níž platí udělej si to sám. Kde platí vstanu a jdu místo zůstanu sedět a počkám si. Margareth Thatcher

jirka

tendle citát neznám ale můžu se pod něj podepsat !

SushiCZ

Zdravím Martine, pěkný historický přehled a s velké části s Vámi souhlasím. BLM je i podle mě hloupá iniciativa a naprosto hysterická bez dějinného nebo kulturního argumentačního potenciálu. Nicméně bych chtěl upozornit na faktickou chybu v článku, kdy jste zaměnit Niger a Nigérii v počtu obyvatel. Niger, o kterém píšete v souvislosti s otroctvím, má asi 19 mil. obyvatel, porovnání s ČR pak nesouhlasí.

23.9.2020

Zprávy dle mého výběru 09/2020

Reports of my selection 09/2020

0 + Číst dále
9.9.2020

Jak si za whisky koupit dům

How to buy a house for whiskey

2 + Číst dále
2.9.2020

Malý rébus pro otravné děti

A small puzzle for annoying children

0 + Číst dále