Martin Krupička

Olympiáda v zajetí politiky. Bohužel.

9.2.2018
Olympics? Only a political game. Unfortunately.

Blíží se nám zimní olympiáda 2018 v Pchjongčchangu a já se již dlouhá léta ne a ne zbavit hořké pachuti, že více nežli o sport jde pouze o politiku, zákulisní a osobní cíle nebo prospěchy. Kam se vytratila radost z účasti a samotného sportu, nevím. Dovolte mi poukázat na tři naprosté nesmysly, nad kterými zůstává hlava stát.

 

Norské svetry a politická korektnost

Norská výprava obdržela krásné pletené svetry, na kterých byly vyobrazeny runové znaky. Kolekce byla inspirována vikingským obdobím a byla pojmenována Útočící Viking. Ach jo. Když se to dozvědělo několik politiků, kteří si tyto znaky spojili s obdobím nacizmu, byl jejich osud zpečetěn a první skandál je na světě. Jenže vše je naprosto nesmyslné. Vždy se po podobných kampaních musím ptát, jak dlouho budeme strachy bez sebe kvůli šesti letům války? Ano zrůdné, odporné války a režimu. Ale to neznamená, že kvůli šesti letům přepíšeme celou svoji budoucnost, zavrhneme minulost a budeme žít ve strachu. Proč se bojíme několika málo zfanatizovaných hlupáků, kteří nemají na budoucnost naší společnosti téměř žádný vliv?

 

A pak se musím ptát, zda bychom neměli zakázat všechny myslivecké spolky, protože 31. SS divize mě naplňuje opravdovým strachem. Ne neměli. Jen bychom neměli dopřávat sluchu ani zfanatizovaných hlupákům ani politickým pletichářům.

 

Někteří sportovci již v reakci na tuto kampaň zveřejnili, že tyto svetry nosit nebudou. Daleko více odvážněji se vyjádřil výrobce, který odmítá toto oblečení stáhnout s tím, že runy jsou součástí skandinávského dědictví a nepatří ultrapravici. „Neonacisté pochodují také s norskými vlajkami. To ale přece neznamená, že je přestaneme používat,“ uvedla Hilde Midthjellová, výkonná ředitelka firmy Dale of Norway.

Vyřazení dopujících ruských sportovců vs. podvody ostatních

Ten, kdo dopuje, by byl být doživotně vyřazený z olympijských her a konec. Nikdo nikomu nevrátí úžasný pocit na stupni vítězů za dva až tři roky. Když jsem viděl výrazy našich sportovců, kteří si několik let poté přebírali své medaile, protože někdo jiný dopoval, byl to hrozný pocit. Byla to krádež ideálů, pošpinění základní olympijské myšlenky. Pokud máme tedy nezvratné důkazy o systematickém, státem řízeném dopingu jakýchkoli sportovců, měli bychom jako společnost jednat. Tečka.

 

Na druhou stranu se musím ptát, zda je toto rozhodnutí v krajnostech morálně spravedlivé. Proč? Jedna věc je postihovat sportovce za doping a druhá věc je přihlížení sportovcům, kteří ovlivnili např. zápas evidentně nepoctivým jednáním. Nyní bych chtěl vše ukázat na příkladu, který sice patří do letní varianty, ale je opravdu snadno pochopitelný.

 

Jak má chápat mladá generace a člověk vůbec sport, např. fotbal, když hráč rukou, nebo vymyšlenou penaltou, o čemž není zcela pochyb, zásadně ovlivní utkání, případně samotný postup? Pak se tedy musíme ptát, zda toto chování není horší jak doping? A přesto tyto hráče, sportovce prakticky netrestáme a jejich chování tolerujeme. Za rok, dva se na vše zapomene a celý moloch jede prakticky dál. Musím se ptát, kde je morálka, spravedlnost, vzory pro mladou generaci a jací jsme tedy uvnitř my? Na jednu stranu postihujeme skrytý doping a na druhou stranu tolerujeme do očí bijící podvody. Nechápu to. A nejhorší na této situaci je, že to všichni vidíme a čas pro změnu ani zdaleka neuzrál. Kde vaše morálka a spravedlnost sportovní svazy?

 

KLDR

Do určité míry je senzací účast KLDR právě u svého jižního souseda. Na první pohled by se zdálo vše správné. A já si dokonce myslím, že je to politicky velmi vhodné. Na druhou stranu se musím ptát, zda je to lidsky vhodné?

 

S ohledem na minulost ani nechci odhadovat, jaký bude návrat severokorejských sportovců do vlasti v případě, že neuspějí. Opravdu by mě velice zajímalo, jakým způsobem bude zabezpečena i po návratu jejich sportovní, osobní i lidská bezpečnost a důstojnost. Obávám se, aby se tito lidé nestali objetí politiky a jejich osudy se nestaly tragickými. Ne, pokud se toto stane, máme vinu i na svých rukou, protože jsme jim nezajistili platnost základní olympijské myšlenky. Budu si tedy velmi přát, aby se tak nestalo.

 

Závěrem

Olympijská myšlenka byla zneužívána již od roku 1936 ve prospěch různých politických systémů a diktatur. Nic nového pod sluncem. To však neznamená, že bychom měli na původní odkaz rezignovat a nesnažit se o nápravu a návrat ke kořenům.

 

Musím říci, že jsem velmi pyšný na českou stopu a na vše, co jsme dokázali. Budu si přát co nejméně politiky a co nejvíce ideálů a spravedlnosti.

  

MK

17.10.2018

Tři zprávy dle mého výběru 10/18

Three reports of my selection 10/18

0 + Číst dále
5.10.2018

Popisky filmů pro zábavu

Funny description of movies

0 + Číst dále
1.10.2018

Whisky a brexit

Whisky and Brexit

1 + Číst dále