Má či nemá být otevřený poslední knoflíček u rukávu saka a proč?
Když jsem si poprvé nechal ušít bespoke oblek, podivil jsem se, že poslední knoflíček u rukávu saka byl otevřený. To asi nebude správně, pomyslel jsem si. Při pokusu o jeho zapnutí jsem však byl upozorněný, abych tak ponechal. Nedávno podobný problém řešil i můj kamarád a tak jsem mu mohl v tomto směru pomoci.
Poslední knoflíček u rukávu býval v dřívějších dobách běžně zapnutý. Rozepínali si jej např. lékaři při výkonu svého povolání, avšak rozhodně se nedalo hovořit o nějakém trendu. Dnes spousta gentlemanů tento zvyk napodobuje, nicméně v žádném případě tak nejednají z praktických důvodů. Hlavním smyslem je odlišit svůj oblek od běžné konfekce a ukázat, že jejich sako je ručně šité. Podíváte li se totiž na běžně šitá konfekční saka, nikde nenajdete skutečnou dírku a jí provléknutý knoflíček. Vše je jen uměle naznačené. Rozepnutím dáváte tedy svému okolí již zdálky a jasně najevo, že vaše sako nebylo vyrobeno někde v Číně nebo Vietnamu, ale dal si s ním práci opravdový krejčí. Tento zvyk je tedy jasným a okamžitým vymezením společenského postavení a vkusu.
Pro umocnění efektu se dnes často poslední dírka ještě více zvýrazňuje různobarevným vyšitím.
MK
