Martin Krupička

Válka priorit

13.2.2020
War of priorities

Dnešní článek bude pro někoho nudný, nezajímavý, ale přeci jenom jsem se rozhodl jej zveřejnit. V poslední době více jak kdy jindy slýchám, že tohle je špatné, tamto je špatné, tohle je naopak dobré a támhleto je úplně nejlepší. A tak bych rád napsal několik slov o dnešní době a generaci.

 

 

Strach

Jednou z nejsilnějších emocí a způsobem jak ovládat lidi je strach. Pravdou však je, že v ČR si prožíváme svůj malý ráj. Pokud se někomu nedaří ideálně, měl by zpytovat své vlastní svědomí. Máme jeden z nejsilnějších pasů na světě, jsme naprosto bezpečná země s malou nezaměstnaností, vynikající lékařskou péčí a takto bych mohl pokračovat hodinu.

 

Dalším benefitem je, že žijeme de facto téměř 80 let v míru a v 21. století, kdy já pořád beru jako naprostý zázrak, kdy mohu mít na Vánoce rybu z Norska, ovoce z Jižní Ameriky, víno z Francie, whisky z UK, rum z Mauricia, mořské plody z Asie a pod stromečkem naleznu dárky také snad z celého světa. Přiznejme si, není to úplně normální. Ale na druhou stranu, je to krásný sen a jen hlupák by si tento tak překrásný čas nechtěl a neuměl užít.

 

Je třeba se tedy zbavit strachu a konečně nepodléhat marketingu STRACH, který šíří často duševně nemocní lidé. Já netvrdím, že země, lidstvo nemá své problémy, sám jsem velký příznivce lokálních potravin a ekonomik, ale řešení je jinde a musí se dělat jinak.

 

Nedostatek

Naše lidské tělo je svým vývojem přizpůsobené na nedostatek a v této mizérii se umí dokonale pohybovat. Zatímco přejídání tělo zabíjí, půst naopak tělo posiluje. Je tedy skutečně důležité si uvědomit, že přílišný blahobyt tělo ničí. Co ale dělat, když vlastně žijeme v blahobytu? O tom je vlastně tento článek.

 

Je důležité si uvědomit, že téměř nic na světě není pro člověka nebezpečné, špatné. Vše je pouze otázkou míry, v jaké tu danou věc užíváme. Když budu pít hodně alkoholu, je to špatně. Naopak rozumná míra alkoholu je pro člověka, lidstvo benefitní. Vezměte si takovou láhev vína. Kolik nahradila psychologů, psychiatrů, zničila depresí a za kolika „nechtěnými“, milovanými dětmi stojí. Stejně tak je to s čokoládou. Když je má partnerka nervózní, předhodím jí čokoládový dort, chvilku počkám a mám doma klid. Na druhou stranu, když se stane čokoláda denním chlebem, prodám jí na zámořské plavidlo jak variantu poslední nouze v případě díry v trupu lodi. Ne, to byla hloupá sranda, ale smysl je asi pochopený.

 

Hlavně pohoda

V minulosti byl zaznamenán krásný rozhovor mezi mým oblíbencem W. Churchillem a maršálem Montgomerrym, který Churchillovi povídá: „Nepiju. Nekouřím. Hodně spím. To jsou důvody, proč jsem stoprocentně ve formě.“ Churchill suše opáčil: „Hodně piju, málo spím. A kouřím jeden doutník za doutníkem. To jsou důvody, proč jsem ve formě na dvě stě procent.“ A v tom je celý ten vtip a problém dneška. Žijeme v blahobytu a hledáme důvody jak přežít. Dává to smysl? Nedává. Když jsem si udělal malou rešerši pro tento článek, rychle jsem skončil. Pořád jsem jen četl, nedostatek toho, tamtoho, tohle špatně, až bych snad propadl depresi, jak vůbec mohu žít. Podle všech těch nesmyslů musím do hodiny umřít.

 

Faktem ale je, že nejzdravější lidé jsou ti v nejlepší psychické pohodě, kteří nepodléhají mediálnímu tlaku a tlaku společnosti. Nedávno mě šokovala zpráva, že uběhnutí maratonu na krátkou dobu poškodí srdce. A já se ptám, proč bych měl tento nesmysl dělat? Pro zážitek a fotku na FB? Hloupost. Není lepší si dát golf na asistence skleničky vína? Jak tak chodím po Praze, vidím prosklená fit centra, jak se tam lidé trápí. Co je to za nesmysl? Co je na tom zdravého nechat se zavřít do proskleného akvária s šílenou klimatizací a tam dělat něco pro „zdraví“, např. zvedat při osobní váze 80 kg závaží o váze 120 kg? To jdu raději na zahradu a mám nejen posilovnu, ale duševní relax v jednom. P. profesor Pafko přesně popisuje zdraví kloubů u notorických běhačů. Popravdě, zničené tělo. Jak se říká, sportem k trvalé invaliditě.

 

Závěrem

Cukr, tuk, alkohol, to vše naše tělo potřebuje. Nic nevažte, na všechny poučky se vyprdněte. Člověk je unikátní genetický koktejl, který nebude reagovat na vše stejně. Prášky, doplňky, oběd ve formě koktejlu, nic nefunguje. Ženeme se za ideálem krásy a života, který je složený z jedniček a nul. Média vytváří lži, kterým ti méně inteligentní věří.

 

Odmítám dnešní dobu. Vždy budu tvrdit, že láhev vína je lepší jak psychiatr, bůček se zelím a knedlíkem doplněný pivem je nejlepší koktejl vitamínu, minerálů a živin. Do fitcentra mě nikdo nedostane, protože raději budu pracovat na zahradě. Pokud nemocná a vystresovaná Gréta přežije třicátý rok svého života, bude to zázrak. Pokud ano, nikdo nám asi nepoví pravdu, jaký koktejl prášků a antidepresiv bude brát.

 

Dnešní svět blahobytu ovládá strach, který je nesmysl. To, co bychom se měli naučit je, abychom byli schopni trvale a udržitelně tento blahobyt užít bez psychických následků. Dnešní věda se zabývá nesmysly, jak žít co nejdéle, ale již nám neříká, zda ten život po osmdesátce bude plnohodnotný, nebo budete jen chodící bezedná studna pro farmaka tohoto šíleného průmyslu. Měli bychom si uvědomit, že je nesmírně důležité naplnit tělo materiálními, ale také duševními hodnotami, kde by měl mít strach pouze omezený vliv. Proto říkám, pijte, jezte, užívejte si života. Alkohol ve správné míře není špatný, ale deprese z jeho negativních vlivů zabíjí. Tělo, příroda, si vždy poradí, tak jako se přizpůsobili nové houby v Černobylu požírající radioaktivitu. Žít v depresi a ve strachu se ale nedá.

 

Moje babička jedla, pila, žila. Byla tu téměř 97 let. Její bratr 95 let. Ti lidé milovali život. A o tom byl článek. O zdravém rozumu, příležitostech a milování sama sebe. Strach nechte Grétě a pomateným lidem. Když si na konci života spočítáte dny, kolik jste jich strávili strachem o jakýsi „ideál“ možná zjistíte, že jste pětinu, možná i více prostě promrhali. A o tom je to celé.

 

MK

venak

Dobrý den je pravda, že u nás se máme nádherně krásná zem, všeho dostatek, bezplatné zdravotnictví atd. a většinou ti co říkají opak a pořád kritizují sedí doma na zadku a nikam po světě se nepodívají aby to viděli a mohli hodnotit. Užívám si radost ze života ale mám spoustu kamarádů co jsou od 8 do 20 v práci barák na hypotéku děťi a manželku pořádně nevidí a pak najednou zjistí že uběhlo deset let a to co se snažili budovat vlastně neexistuje:( a proto já říkám nikdy nebudu otrok svojí práce:) Jinak Gréta je kapitola sama pro sebe jako spoustu jinech sluníčkářů. V jednom s vámi ale nesouhlasím já od 6 let do 40 hrál hokej i fotbal a jako doplněk posilovna teď už jenom fitko protože jak jste říkal sportem k trvalé invaliditě (kolena ) ale mě to pomáhá vypnu dám sluchátka a hoďka tvrdého tréninku a pak buď procházky s manželkou nebo práce na zahradě:) ale v jednom máte pravdu když už běhat nebo jakekoliv kardio tak venku pak už jenom záleží na tom kde člověk bydlí v kolik končí v praci a jaké je počasí. děkuji za skvělý článek a ať je spoustu dalších a večer si dám sklenku nějaké dobroty:)

Martin Krupička

Dobrý den, i já děkuji za krásný komentář. Věřte nebo ne, i já hrál lední hokej na závodní úrovni a ještě dnes mi to vcelku docela slušně jde. Ale již znám své limity a vím, že Jardu nepřekonám. Je tedy otázkou, zda se budu sportem bavit a dělat jej skutečně pro zábavu, nebo budu chtít lámat nějaké nesmyslné, sebou vymyšlené rekordy. Nedávno jsem byl na cyklostezce s dcerou a málem nás tam rozsekali závodníci na kolečkových bruslích, co tam lámali rekordy. Po nějaké chvíli plivali plíce. A já se ptám proč? Kde je radost? Nikomu to neberu, ale to prostě takto nemám. Dodnes si dám rád hokejový zápas, dám si svých 3-5 gólů a si doma otevřu víno. To mě fakt baví. MK

Martin

Skvělý článek - ach ten zdravý rozum, mám pocit že se poslední dobou daří těm lidem/firmám co na tom mají zájem společnost stále více ohlupovat. Lidé se pořád za něčím honí a snaží se být lepší ten druhý, toto podle mě negativní špičkování co přišlo po válce z Ameriky je jeden z nástrojů. Kdo viděl film Matrix kde stroje využívali lidi jako baterie musí nutně vidět dnes analogii kdy nadnárodní korporace které stojí mimo zákon a mají větší moc než celá slavná Americká federální vláda využívají lidstvo jako nový zdroj surovin, chcete-li deviz/valut. Pár příkladů ze života, moje mamka (v důchodu) šla kdysi do nemocnice, sestra jí povídá - paní vyndejte si zuby. Odpověď, to asi nepůjde. Ježíši pardón... hmm takže většina lidí tedy jako nemá v důchodu vlastní zuby? Moje vlastní zkušenost byla loni celkem podobná jdu ve 40ti na drobnou operaci - po třetí v životě do nemocnice - Pane tak co berete? (chvíli přemýšlím, napadá mě vtip, úplatky a pak mi dojde že se ptají asi na léky) Říkám nic. Následuje udivený pohled a chvíle ticha. No budiž tohle tak nějak pochopím když si FarmaLobby dokázala v USA podmanit na celý život přes prášky na tlak už i děti cca od 12ti. Ovšem tento týden mě odzbrojil kolega v práci (dále to bude trochu IT technické) předem zmíním že mám IT školu ale moje PC je 20 let staré a nikdy jsem v IT nepracoval. Kolega plánuje nákup nových monitorů - má 2 PC v jednom má ATI a v druhém Nvidii a ukazje mi 2 stejné monitory - jeden pro ATI za plácnu 7tisíc a druhý pro Nvidii za 12tisíc. Já jen kroutím hlavou a ptám se ho - to jako ten pro ATI když připojíš k Nvidii tak nebude fungovat? On netuší. - Podobná analogie tohoto problému mimo IT by byla např. u benzíky kdy by jste si chtěli nataknovat benzín a tam bylo padesát stojanů - vždy jeden pro každou značku - benzín pro Jaguára by stál 200,- a benzín pro Škodovku by stál 30,- - jako hrdý majitel ojetého Jaguára z druhé ruky se pokusíte natankovat benzín pro Škodovku protože je přeci levnější - stát se můžou 2 věci 1. nenechají vás natankovat (pistole nebude pasovat, bude třeba hranatá) 2. natankujete, zaplatíte v domnění jak jste ušetřili ale auto po třech kilometrech přestane jet - následuje servis a výměna benzínu (sranda např. za deset tisíc). Pokud svět bude směřovat tímto směrem tak nechť příjde třetí světová.

Zdeněk

S něčím z toho, co jste napsal souhlasím ale s něčím ne (ono to tak už bývá). Souhlasím, že žijeme v nevídaném blahobytu a nerozumím lidem, kteří si pořád na něco stěžují. Nechápu ty, kteří se permanentně snaží šířit strach a ani ty, kteří mu podléhají. Nesouhlasím ale s Vaším vnímáním životního stylu a kritikou přístupů, které Vám nejsou vlastní. Například kritizujete posilování nebo běhání a tvrdíte, že je lepší práce na zahradě. Ano, pro Vás třeba lepší je ale mě práce na zahradě k smrti nudí a radši si zajdu do posilovny (běhání taky úplně nemusím ale rozumím lidem, kteří běhají). A že je bůček a knedlík lepší než koktejl vitamínů a minerálů? To možná ano ale člověk přece nevolí mezi bůčkem, knedlíkem a koktejlem minerálů a vitamínů. Existuje přece pevná strava, která je zdravá a chutná ale jasně, bůček a knedlík jednou za čas nikoho nezabil. Co se dál cvičení a běhání týče, tak při těchto aktivitách se do těla vyplavují endorfiny (zvané též hormony štěstí), takže na psychiku může mít pro některé stejně blahodárný vliv jako na Vás práce na zahradě. Tím, co píšu, chci jen naznačit, že by člověk měl mít pochopení pro odlišnosti. 6ivotní styl, který vedete Vy není lepší než životní styl nějakého abstinenta, sportovce, který jí výhradně zdravě. Ten Váš styl je lepší pro Vás a ten jejich styl je lepší pro ně. Všichni jsme různí a kždý je nastaven na něco jiného. Z Vašeho článku cítím drobné nepochopení odlišností mezi lidmi. Já mám pochopení pro to, proč vy dělíte to, co děláte. Zkuste najít i Vy pochopení pro lidi, kteří dělají věci jinak než Vy protože to může být přesně to, co jim přináší radost.

30.3.2020

Co dělat doma?

What to do at home?

1 + Číst dále
13.3.2020

Phu Quoc, pohled plážového povaleče

Phu Quoc. My view

3 + Číst dále
7.1.2020

Předsevzetí do roku 2020

New Year´s goals 2020

2 + Číst dále